Bavorské Alpy – Tajakante klettersteig

Zajištěná cesta Tajakante klettersteig (obtížnost D) se nachází v masivním vápencovém pohoří Wetterstein, které leží na hranici Bavorska a Tyrolska. Cílový vrchol se jmenuje Vorderer Tajakopf (2450 m n. m.) a leží v hřebenu Mieminger Kette. Cestu jsme začali v údolí Wahlweise Tal v městečku Ehrwald (994 m n. m.), kde jsme zaparkovali pod lanovkou Ehrwalder Alpbahn, kterou jsme vyjeli do výšky 1505 m n. m.

Okolí lanovky lemuje spousta sjezdovek, které jsou přes léto domovem místních kraviček a objevil jsem tu pravděpodobně i jaka domácího (s Tajakopfem v pozadí).

Od horní stanice lanovky jsme šli cca 80 minut pohodovou turistickou cestou k jezeru Sebensee. Druhá zdatnější polovina šla od spodní stanice lanovky kolem potoka a vodopádu na sportovní feratu Seeben-Klettersteig (obtížnost E), která ústí u salaše Seebenalm (1650 m n. m.) kousek od jezera Sebensee.

U jezera se zase obě skupiny spojují a po krátkém občerstvení se vyráží na feratu Tajakante. Bohužel cesta k feratě je dost špatně značená, a tak naše část výpravy kousek nad jezerem zapomněla odbočit, a tak jsme to kousek pod chatou Coburgerhüte vzali rádoby zkratkou a brodili se přes kosodřevinu a následně traverzovou cestou přímo k nástupu na feratu (cca 1850 m n. m.).

Ve 13 hodin vyrážíme ve feratových setech po ostrém hřebeni nahoru. Hned po začátku se objevují první strmé těžké pasáže na odrazení slabších a nezkušených turistů.

Výstup vede stále po hraně pevné skály s malými chyty, v těžších místech i železnými hřeby. Červený puntík v pozadí je počáteční bod feraty. Lézt touto cestou zpět i dolů by nebyl nejlepší nápad.

Několik míst je opravdu velmi náročných, které vyžadují hodně síly a dobrou techniku lezení.

Naštěstí se těžká místa střídají s méně náročnými pasážemi, a tak si můžou svaly i nervy odpočnout a kochat se nádherným výhledem do údolí na jezero Sebensee, ve vyšších partiích i na jezero Drachensee, které je pod chatou Coburger Hütte.

Pomalým tempem se zastávkami na focení a pití, kterého bylo zapotřebí více než jsme plánovali, jelikož cesta vede po jihozápadní hraně, kde za pěkného počasí slunce pořádně praží. Na vrchol jsme vylezli za cca 4 hodiny.

Při lezení ferat se tempo musí přizpůsobit nejpomalejším jedincům, jelikož z bezpečnostních důvodů člověk nemůže nikoho předbíhat a nesmí se jistit na stejném „hřebu“, jako lezec před ním.

Výhled z vrcholu směrem na městečko Leutasch, kde jsme byli ubytováni. Bohužel k výstupu na Tajakopf se nedalo přijet tímto údolím, ale museli jsme objet celý masív Wetterstein.

Na vrcholu jsme se dlouho nezdrželi, protože jsme měli časový skluz, a tak jsme po lámavých skalních terasách s několika jištěními a suťovisky sestoupili do sedla Grünsteinscharte, a poté k jezeru Drachensee (1874 m n. m.). Od jezera byl krátký výstupem k chatě Coburger Hütte (1920 m n. m.) na rychlé občerstvení.

Následoval sestup serpentinami k jezeru Sebensee, ve kterém se krásně zrcadlí v zapadajícím sluníčku nejvyšší hora Německa – Zugspitze (2962 m n. m.).

Od jezera jsme už upalovali po lesních turistických pěšinách s posledními slunečními paprsky dolů do městečka Ehrwald k autobusu. Z Ehrwaldu jsme vyjížděli už potmě a na ubytování jsme dojeli až po 22. hodině, kde nás naštěstí čekala zasloužená večeře.

Autor a Fotograf: Petr Adámek