Čína - poklady pohoří Minshan

Ráno v Jiuzhaigou. Probouzím se jako do jiného světa. Celým údolím se valí mlhavé cáry oblačnosti a hory odhalují své vrcholky vždy jen na okamžik. Jejich mohutnost je spíše cítit, než vidět.

V Jiuzhaigou - „Údolí devíti vesnic“ se zdá, že se zastavil čas. Z protrhávajících se mračen vystupují pralesní porosty s vlajícími závoji lišejníků. Nezřetelné obrysy hor nechávají prostor pro fantazii…

Zcela nepřehlédnutelným přírodním bohatstvím Jiuzhaigou, které uchvátilo i mne, je velké množství tyrkysově modrých jezírek. Ta jsou vzájemně propojena bíle pěnícími kaskádami a šumícími vodopády po celé délce údolí.

Slunce stoupá na obloze a ranní oblačnost je dávno ta tam. Pod hladinami prozářených jezer najednou objevuji číhající vápenitě šedé příšery! Při bližším ohledání zjišťuji, že tyto prapodivně vyhlížející tvorové jsou ve skutečnosti kmeny stromů, které se v těchto chladných vodách bohatých na vápník nerozkládají a usazuje se na nich travertin.

Po zpevněných kůlových chodnících procházím kilometry a kilometry nekončící přehlídkou barev a tvarů vysokohorských sintrových jezer a vodopádů s přiléhavými názvy: Labutí jezero, Trávové jezero, Zrcadlové jezero, Vodopády pandího jezera, Perlové vodopády, Dračí jezero a desítky dalších. Vše na ploše 720 km čtverečních v nadmořských výškách od 2000 do 3150 m n. m.

Největším a nejvýše položeným jezerem parku Jiuzhaigou je Long Lake. Nachází se ve výšce 3150 m n. m. a je skutečně dlouhé, měří úctyhodných 4390 m.

Postupně sestupuji údolím a dostávám se do původních tibetských vesniček. Konečně tak chápu název Jiuzhaigou - Údolí devíti vesnic resp. Rokle devíti palisád. Poslední chvíle mého pobytu v rezervaci trávím v jedné z těchto vesniček údolí pospolu s místními obyvateli. V kontrastu s širokými příjezdovými silnicemi a výpravami turistů si jen obtížně uchovávají své tradiční zvyky a prastaré způsoby života. Přesto jsem nalezl v tomto kouzelném přírodním světě klid a harmonii.

O 130 km jižněji se nachází další přírodní ráj – chráněná oblast Huanlong. Již sama cesta mi dává tušit, že půjde o výjimečnou přírodní lokalitu. Projíždím vysokými horami pohoří Minshan přes průsmyk Xuebaoding ve výšce 4007 m n. m. pod vrcholem stejnojmenné hory (5588 m n. m.). Okolní svahy pětitisícovek nad hranicí lesa jsou plné rozkvetlých rododendronů, zimolezů a horských bylin. Dostávám se do horského údolí Huanglong - Žlutý drak v nadmořské výšce 3200 m.

Přírodní park Huanglong je údolí dlouhé 7,5 km a široké 350 m, kterým protékají silně mineralizované vody řeky Hujiang. Ty vytváří až několik metrů mocné vrstvy žlutých vápenitých sedimentů nejčastěji v podobě sintrových terasovitě uspořádaných jezírek a nádrží. Mineralizovaná voda stéká v tenkých vrstvách po skalních prazích, na nichž se usazuje ve vodě rozpuštěný vápník. Tím postupně narůstají do výšky sintrové valy a vznikají tato travertinová jezírka. Jsou jich zde stovky (na 3400!), různých tvarů, velikostí i barev.

Jak postupuji proti toku „Ocasem draka“ a „Tělem draka“, vynořují se další a další. Prosvítají ze zeleně lesů jako modré a zelené drahokamy. Je to úžasné přírodní představení. Jako kdyby bájný Žlutý drak slétal údolím z vysokých zasněžených hor obzoru.

Celá podívaná vrcholí ve výšce 3570 m n. m. v „Dračí hlavě“, kde je největší koncentrace barevných jezírek. Nedají se spočítat, můj papírový průvodce jich zde uvádí 693. Na pozadí svatyní Yuwang a Huanglong zarámovány horskými štíty působí úchvatně.

Autor a Fotograf: Petr Dolinský