Jeruzalém - křižovatka tří náboženství

Typické panorama starého města, kde věže a střechy kostelů střídají minarety a kopule mešit. Na necelém 1 km čtverečním obehnaném hradbami se nacházejí významná náboženská místa jako je například Chrámová hora, Západní zeď, Chrám Božího hrobu, Skalní dóm, nebo mešita Al-Aksá. Starý Jeruzalém je dnes zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO a dělí se na čtyři čtvrti – židovskou, muslimskou, křesťanskou a arménskou.

Damašská brána je jednou z jedenácti bran do starého města. Pouze sedm z nich je ale dnes otevřeno. Až do roku 1887 se brány za soumraku zavíraly, aby se znovu otevřely druhý den za úsvitu. Damašská brána je jednou z nejvýznamnějších, byla postavena roku 1537 a vede do muslimské části města.

Západní zeď, neboli Zeď nářků, je pozůstatkem hradby, která obklopovala Chrámovou horu, na které stával židovský Chrám. Ten byl zničen Římany roku 70 n. l. a už nikdy nebyl obnoven. Dnes je Západní zeď nejposvátnějším místem židů. Ti sem přicházejí z celého světa, aby vyjádřili svůj zármutek nad zničením Chrámu a vyslovili své modlitby.

V předvečer Šabatu, který začíná v pátek večer, bývá u Zdi nářků nejvíce živo. Více, či méně civilně oblečené poutníky vystřídají svátečně odění charedim, ultraortodoxní židé. V páteční podvečer jsou proto k vidění kuriózní výjevy, jako davy charedim pádící ze svých čtvrtí přes muslimskou část města směrem ke Zdi nářků.

Prostor u Západní zdi je rozdělen na mužskou a ženskou část. Ta ženská je nepoměrně menší než část pro muže. Nic to však neubírá vroucnosti ženských modliteb a intenzitě jejich smutku nad zničením Chrámu.

Me‘a Še‘arim je patrně nejznámější jeruzalémskou čtvrtí ultraortodoxních židů, zvaných charedim. Byla založena ke konci 19. století jako pátá čtvrť vybudovaná za branami starého města. Způsob života charedim má své kořeny ve východní Evropě 17. a 18. století, čemuž odpovídá způsob jejich oblékání, stravování a mnohé další každodenní návyky.

Na okraji Jeruzaléma byl v padesátých letech 20. století na pahorku Har Hazikaron vybudován rozsáhlý komplex památníku a muzea holocaustu. Památník Jad Vašem připomíná patrně nejtemnější kapitolu v dlouhé židovské historii, kdy nacisté zavraždili na šest miliónů židů, včetně jednoho a půl milionu židovských dětí. Součástí památníku je, mimo jiné, i největší archiv dokumentů o holocaustu na světě.

Až do roku 70 n. l. stával na Chrámové hoře židovský Chrám. Dnes jsou na jejím vrcholku dvě velmi významné stavby islámu. Jednou z nich je mešita Al-Aksá, která pochází z 8. století a je třetí nejvýznamnější svatyní hned po mešitách v Mekce a Medině. Druhou významnou stavbou na Chrámové hoře je Skalní dóm. Do obou svatyní je dnes povolen vstup pouze muslimům.

Muslimská čtvrť patří k největším ve starém Jeruzalémě. Každý pátek dopoledne je možné vidět davy muslimů spěchající ulicemi na společnou polední modlitbu na Chrámovou horu do mešity Al-Aksá.

Skalní dóm tvoří téměř odevšad viditelnou dominantu Jeruzaléma. Byl postaven ke konci 8. století poměrně krátce po vzniku islámu. Chrám ukrývá skálu, z níž podle muslimské víry Muhammad vystoupal do nebe doprovázený andělem Gabrielem. Stejně tak ale židé věří, že na této skále měl Abrahám obětovat svého syna Izáka a skála byla zřejmě i součástí židovského Chrámu. Aby toho nebylo málo, tak v křižáckém období byl dóm na několik desetiletí změněn na kostel.

Doslova, přeloženo z latiny, znamená Via Dolorosa „ulice utrpení“. Podle křesťanské tradice právě tudy nesl Ježíš svůj kříž. Ulice začíná u Lví brány v muslimské čtvrti a proplétá se starým městem až k Chrámu Božího hrobu ve čtvrti křesťanské. Na domech jsou cedulky značící jednotlivá zastavení. Celkem je jich devět, posledních pět je přímo v Chrámu Božího hrobu.

Kostel stojí na místě, kde, jak křesťané věří, byl ukřižován a pohřben Ježíš Kristus. První kostel zde byl postaven již ve 4. století. Nutno podotknout, že v Jeruzalémě, nedaleko bran starého města, se nachází ještě jedno místo, které je rovněž považováno za Kristův hrob, ale kroky většiny poutníků a turistů vedou právě do Chrámu Božího hrobu.

Paprsky světla pronikající kopulí do nejstarší části Chrámu, ve které leží údajný Kristův hrob a která je centrem pozornosti většiny křesťanských poutníků.

Chrám Božího hrobu je spravován šesti církvemi, z čehož pramení občasné šarvátky mezi mnichy. Fotografie byla pořízena v etiopské části při vykonávání náboženského obřadu.

Jeruzalém leží na pomezí Izraele a Západního břehu Jordánu. Hned za městem proto začíná ochranná bariéra mající za úkol ochránit izraelské civilisty před palestinským terorismem. V konečné fázi by bariéra měla zcela oddělit Izrael od palestinských území. Jedná se o velice kontroverzní projekt, pravdou ale je, že bariéra významně pomohla redukovat počty teroristických útoků. Za zeď je možné se dostat pouze přes přísně střežené check-pointy.

Autor a Fotograf: Petr Louženský