Jihoafrická republika - exotika mezi dvěmi oceány

Hlavním městem Jihoafrické republiky je Pretorie, které i přes svých 700 000 obyvatel není největším městem. Přesto se zde nachází sídlo vlády Union Building, tyčící se na kopci nad centrem města. Je zde nádherný výhled na celé město. Pozornost si ještě zaslouží historický památník Voortrekker Monument, dokladující „bílou historii“ JAR.

Největším městem JAR je Johannesburg (město zlata), které čítá 3,2 milióny obyvatel. Zde také přistává většina leteckých společností a pro většinu cestovatelů právě tady návštěva JAR začíná. Bohužel již po opuštění letiště se návštěvník ocitne ve vyhlášeném centru kriminality. Ta se zde drasticky rozrůstá po pádu apartheidu. Pohybovat se ve větších skupinách a pokud možno za denního světla se jistě vyplatí. A večer rychle na hotel. Nás ale hlavně zajímají zvířata, a proto si nemůžeme nechat ujít první kontakt s králi zvířecí říše – lvy. Na severu Johannesburgu navštěvujeme lví park, kde se pyšní chovem lva bílého. Parkem se projíždí v otevřených vozidlech mezi volně se pohybujícími lvy. Máme možnost sledovat jejich chování, dovádění mláďat a dokonce se s bílými lvíčaty pomazlit. Odnáším si první krvavý šrám, ale i záběry, které za to určitě stojí. Jsme přeci očkovaní.

Bourke´s Luck Potholes jsou vodou vymleté zvláštní útvary podobné zkamenělým vírům. O ty se postaraly řeky Blyde a Treur. Dají se okukovat z efektně vybudovaných dřevěných mostků, táhnoucích se nad každým zajímavým místem. Všude je spousta turistů, pohupující se mosty velí nechat stativ upevněný na batohu a fotit z ruky, ale pohledy jsou to vskutku impozantní. V těchto místech také začíná samotný kaňon řeky Blyde.

Blyde River Canyon je jednou z nejznámějších atrakcí Jižní Afriky. Se svojí délkou skoro 30 km a hloubkou až 1000 m je považován za třetí největší kaňon světa (po Grand Canyonu v USA a Fish River Canyonu v Namibii). Nachází se asi 400 km severovýchodně od Johannesburgu, na okraji Malých Dračích hor, kousek od Krugerova parku. Nejkrásnější výhledy na kaňon jsou z odpočívadel u silnice, takže většina lidí pojímá návštěvu kaňonu jako příjemnou zastávku na cestě do Krugerova parku. My focení této úchvatné scenérie věnujeme dva dny, chceme se seznámit s celou oblastí Panorama Route. Je zde spousta vodopádů pojmenovaných po významných evropských městech (nejznámější Berlin falls). Nemůžeme opomenout vyfotit známé údolí Pinacle ve večerním světle. Ubytování máme zajištěné v nedalekém městě Graskop.

Krugerův národní park je nejstarší africký park. Národním parkem byl vyhlášen v roce 1902 a dnes je nejnavštěvovanější a nejznámější přírodní zajímavostí jižní Afriky. Nese jméno búrského politika Paula Krugera. Je to vlastně malý stát - rozlohou srovnatelný s Walesem nebo Izraelem. Měří necelých 20 000 km2 a nachází se v Transvaalu na hranicích s Mosambikem a Zimbabwe. Od Krokodýlí řeky na jihu k Limpopu na severu měří 350 km, je v něm 2400 km silnic a 24 kempů, ve kterých je možné přenocovat. Denně sem v sezoně přijíždí 3 000 návštěvníků, z nichž většina se i ubytuje. Po cestách se může jezdit nejvýše rychlostí 40 kilometrů v hodině a na některých místech je dodržování předpisů kontrolováno. Po zakoupení vstupenky je každý návštěvník registrován počítačem. V 18 hodin musí být buď přihlášen a ubytován v některém tábořišti, nebo musí zůstat venku za branou. Hledání opozdilců je nepříjemnou ostudou a musí se platit.

Park se stal skutečnou Noemovou archou pro mnoho druhů živočišné říše. Rozmanitost živočišných i rostlinných druhů sem přivádí obdivovatele z celého světa. Při cestách a silnicích je tady spousta odpočívadel a vyhlídek, odkud se dají zblízka pozorovat zvířata při své každodenní činnosti. Parkem protéká pět velkých řek, na jejichž písčitých plážích a spoustě ostrůvků vyhřívají svá mohutná těla hroši. K vidění jsou tu krokodýli a okolo řek žije také rozmanitá ptačí populace. Takzvanou “velkou pětku” tvoří slon, lev, nosorožec, leopard a buvol. Pro lepší orientaci o pohybu zvířat jsou v kempech aktualizovány vývěsné tabule s barevným vyznačením výskytu jednotlivých druhů. Nejčastějšími fotografickými úlovky jsou však impaly, které pobíhají všude kolem vás.

Velice působivým zážitkem pro nás je, když si dospělá lvice nebojácně vyrazí s celou smečkou lvíčat zapózovat přímo před naše zrcadlovky. Časné ranní slunce celou atmosféru ještě umocňuje. Lvice se ledabyle prochází před naším vozidlem a lvíčata se jí neohrabaně motají mezi nohami. Cvakání zrcadel přehlušuje tichý chod motoru a je škoda, že se dá fotografovat jen shora z korby terénního auta. Z očí do očí by to byl přeci jen zajímavější záběr. O hladině adrenalinu nemluvě.

Kapské město (Cape Town) je kosmopolitní metropolí plnou historie, tradičních tržišť a supermoderních obchodních center. Je možno zde navštívit malé hospůdky s osobitým jídelníčkem i nejluxusnější restaurace. Návštěvníkům nesmí uniknout žádná z dobře známých atrakcí jako je např. Victoria & Alfred Waterfront (kombinace přístavu, muzeí, hospůdek, kin, divadel, obchodů a tržišť). Kapské město je ale hlavně pro návštěvníky JAR bezpečným městem. Stolová hora, většinou zahalená do tradiční mlhy, byla prohlášena národním parkem. Dostanete se na ni lanovkou, jejíž kabina se během cesty nahoru otočí o 360°, abyste měli výhled na všechny strany. V současné době se zde dokončuje výstavba stadionu pro MS 2010 ve fotbale. Můžeme už jen doufat ……

Nádherné pláže v okolí Kapského města jsou lemovány honosnými vilami, atraktivními alejemi palem a bohatě zásobovanými obchody. Tady si teprve naplno uvědomujeme velký ekonomický rozdíl obyvatelstva. Chudoba ze slamů na předměstí se večer stěhuje do centra města za zábavou a povyražením. Bohatá vrstva se naopak vrací z kanceláří metropole do paláců na útesech nad mořem a tráví večery při západu slunce na plážích se svými miláčky a lahvemi šampaňského.

Cederberg zaujme zajímavými kontrasty oranžových hor s kamennými pískovcovými útvary, mezi kterými se táhnou kamenité, vyprahlé a prašné silnice nad vysokými srázy. Potkat zde protijedoucí auto je zárukou velkého dobrodružství. Jsou zde však i krásné oázy a kempy u osvěžujících řek, svahy s prosluněnými vinicemi a sklípky s vynikajícím vínem. Původní plán zdolání vrcholů Cederberk Crack a Wolfsburg Arch nám byl správcem oblasti dost důrazně rozmluven s tím, že v tomto vedru se zcela jistě nevrátíme všichni. Možná to byl obchodní trik, ale u chutného vína jsme se cítili skutečně jistěji.

Značku Delheim asi není nutno vinařům nijak představovat. Po pštrosím uvítání na parkovišti znalecky procházíme vinicemi a posíleni neperlivou vodou se pouštíme do degustace zdejších výrobků. Odborně prohazujeme pár slov o špuntech z drceného korku, o kvalitě amerického dubového dřeva a dopravních nákladech transportu do Evropy. Zcela upřímně je však nutno ocenit vysokou kvalitu zdejších výrobků. O to větší je překvapení, že zde v ceně Pinotage, nabízeného u nás v obchodních řetězcích, nakupujeme skutečné a nefalšované perly tohoto vinařství. Návštěvu mohu jen doporučit.

Na cestě z Kapského města na mys Dobré naděje nelze minout Simon´s Town. Je to moc hezké přímořské letovisko s domy v koloniálním stylu, se sloupky a podloubím. V tomto městečku je rezervace afrických tučňáků (African Penguin). Již poutače na vjezdu vás upozorní, kde se nachází pláže Boulders a bezpečně vás dovedou až k pokladnám. Celý komplex rezervace je vybudován velice citlivě k soukromí tučňáků, a přitom pro návštěvníky poskytuje dostatečný výhled pro fotografování každodenní činnosti těchto nádherných tvorů. Tučňáci jsou na člověka zvyklí a nemají sebemenší důvod věnovat mu jakoukoliv pozornost. Prostě si žijí na nádherné pláži u křišťálově čisté mořské vody.

Typickým zážitkem pro návštěvníky Cape of Good Hope (mysu Dobré naděje) je obtěžování tlupami paviánů, kteří jsou schopni vlézt vám až do auta a nedobrovolně se s vámi podělit o jakékoliv potravinové zásoby. Už i mláďata se umí velice zdatně usídlit na střeše vašeho vozidla a vyčkávat toho pravého okamžiku. Je zajímavé, že se předvádějí jen podél příjezdové komunikace, ale na samém mysu už vidět nejsou. Asi je věčně bouřlivý oceán ruší.

Mys Dobré naděje je tradičně (a nesprávně) označován jako místo, na kterém se setkávají Atlantský a Indický oceán. Technicky vzato leží rozhraní mezi těmito oceány 160 km jihovýchodněji u Střelkového mysu, který je nejjižnějším bodem Afriky. Samozřejmě je možno se zde vyfotit u dřevěné cedule s údaji 18°28´26´´ východní šířky, 34°21´25´´ jižní šířky a uvědomit si, jak daleko jsou naši blízcí. O vzdálenostech do nejvýznamnějších světových měst se můžete také dovědět přímo na majáku na vrcholu mysu, kde je instalován rozcestník. Protože k majáku vede lanovka přímo z parkoviště autobusů, je vrchol soustavně obklopen fotochtivými turisty. Pro nás je výstup zajímavou rozcvičkou, ale do Afriky jsme neletěli stát fronty na hamburgery a vyhledávat tlačenice, takže rychle pryč do přírody.

Autor a Fotograf: Pavel Záhorec