Sicílie a Liparské ostrovy – překvapení na jihu Evropy

Na ostrově Vulcano se ve výšce 391 m n.m. nachází Gran Cratere, který o sobě dává vědět hned při příjezdu silným sirným zápachem. Na okraji kráteru je velké fumarolové pole, unikající sopečné plyny mohou mít až 200 nebo 300°C. Okolí fumarol pokrývají jasně žluté krystaly síry.

K Vulcanu se v 15. století po výbuchu připojil malý poloostrůvek Vulcanello, který se pyšní nádhernými černými plážemi. Na spojnici obou kráterů neustále bublá bahenní sirné jezírko a v jeho těsné blízkosti vyvěrají sopečné plyny i do moře, propůjčují mu tak neuvěřitelně modrou barvu. Z okraje Gran Cratere je nádherný výhled také na několik dalších ostrovů: Salina (vzadu vlevo), Lipari (uprostřed) a Panarea (vzadu vpravo).

Mezi největší lákadla Liparských ostrovů patří aktivní sopka Stromboli a její pravidelné erupce, ke kterým dochází již po tisíce let přibližně každých dvacet minut. Nejvyšším vrcholkem ostrova je Vancori (924 m n.m.), ale krátery leží asi o 200 m níže nad svahem Sciara del Fuoco, po kterém se vyvržená láva valí dolů do moře.

Stromboli slouží již dlouhá léta námořníkům jako přírodní maják. Erupce se dají pozorovat dokonce i z italské pevniny. Nejlepší místo ke sledování tohoto překrásného divadla je ovšem Pizzo Sopra la Fossa (918 m n.m.), kde se lze v případě nebezpečí i schovat v betonových krytech.

Za „zahradu“ Liparských ostrovů je považován ostrov Salina, který jako jediný má dostatek vodních zdrojů a hustý porost lesů. Charakteristickou siluetu tvoří dva kužele vyhaslých vulkánů – Monte di Porri (860 m n.m.) a Monte Fossa delle Felci (962 m. n.m.), který je zároveň i nejvyšší horou Liparských ostrovů. Kvůli těmto dvěma kuželům byl ve starověku ostrov nazýván Didyme – dvojčata.

Uprostřed lesů Bosco di Ficuzza, kde s oblibou lovil sicilský král, se tyčí Rocca Busambra (1613 m n.m.). Tuto horu tvoří z jedné strany kolmá stěna, podél které plachtí pokřikující dravci, z druhé strany je ale pozvolná a pokrytá pestře kvetoucími loukami, na nichž se pase dobytek a koně.

Na severozápadním výběžku Sicílie je u rybářské vesničky Scopello ukryta přírodní rezervace Lo Zingaro, první chráněná oblast na Sicílii. Rezervace se rozkládá na zhruba šesti kilometrech pobřeží s několika azurovými zátokami a bílými plážemi. Symbolem Lo Zingaro je žumara nízká, trpasličí palma. Všude pobíhají stovky ještěrek sicilských a v noci lze dokonce v rezervaci spatřit dikobraza.

Po cestě ze Sicílie zpět stojí za vidění vesnička Pentedattilo – město duchů nacházející se na jižním úbočí pohoří Aspromonte. Nad vesnicí se tyčí podivný skalní útvar, který připomíná otevřenou ruku, pět prstů, odtud trefný název Pentedattilo - z řečtiny „pětiprstý“. Vesnice je opuštěná, byla vystěhována kvůli nebezpečí sesuvu skály a lidé si vystavěli nové domovy poblíž.

Autor a Fotograf: Eva Lišková & Petr Záhrobský